Enzymy

Enzymy jsou látky bílkovinnné povahy. Vyskytují se jen v živé hmotě, zato v  naprosto každé živé hmotě. Jsou součástí každé živé buňky rostlinné i živočišné. Enzymy mají funkci katalyzátoru – urychlovače chemických reakcí. Jsou tedy hybnou silou vší živé hmoty a díky své funkci jsou pro nás životně důležité.  Chemické reakce, které v našem těle probíhají denně, by totiž bez enzymů trvaly léta, tak jak je tomu v neživé přírodě. Všechny biologické pochody probíhající v rostlinách, živočiších i jednobuněčných organizmech jsou na enzymech doslova závislé.

V našem těle se nacházejí 3 druhy enzymů. Jsou to enzymy trávicí a metabolické, vyráběné naším tělem, které můžeme souhrnně nazvat endogenními, a enzymy exogenní, tedy enzymy přijaté ve stravě.

Trávicí enzymy se nacházejí v trávicím traktu a jejich úkolem je rozložit přijatou stravu na jednodušší částice, které naše tělo dokáže za pomoci enzymů metabolických použít ke stavbě a obnově našich tkání a orgánů nebo spálit jako energii. Metabolické enzymy se starají o chod každé částečky našeho těla i o jeho údržbu. Růst, vývin, myšlení či uzdravování by bez metabolických enzymů nebyly možné.

Během života každého jedince může být vyprodukováno jen určité omezené množství enzymů. Proto jsou enzymy produkovány jen v míře nezbytně nutné (zákon adaptivní sekrece trávicích enzymů, jak jej popisuje např. Dr. Edwardem Howell ve své knize Enzymová výživa, vyd. Pragma 2007). Trávicím enzymům mohou s jejich prací pomoci enzymy přijímané ve stravě. Pokud jíme stravu, která přirozeně enzymy obsahuje, může náš organizmus produkovat méně vlastních trávicích enzymů a může lépe pokrýt potřebu enzymů metabolických. Přirozeně si tak prodlužujeme život.

Exogenní enzymy však můžeme získat jen z potravin, které nebyly tepelně zpracovány. Vařené jídlo ani potraviny pasterizované žádné enzymy neobsahují. Enzymy se totiž teplem ničí a to už při teplotě, která je i pro nás nepříjemně vysoká. Pokud v 50°C teplé vodě neudržíme ruku, nemohou v ní delší dobu přežít ani enzymy. Při zvyšování teploty dochází ke zvyšování aktivity enzymů a tím i k jejich rychlejšímu spotřebovávání.

V případě, že konzumujeme převážně vařenou stravu, nutíme naší slinivku k vyšší produkci trávicích enzymů na úkor enzymů metabolických, čímž si život zkracujeme. Jestliže však jíme syrové ovoce a zeleninu, prokazujeme našemu tělu neocenitelnou službu. A když budeme tyto potraviny zařazovat do svého jídelníčku pravidelně a pokud možno se snažit jejich podíl zvyšovat, brzy to poznáme na naší rostoucí vitalitě a celkovém zdraví.

„Délka života je nepřímo úměrná rychlosti s jakou se vyčerpává enzymový potenciál organizmu. Zvýšený příjem enzymů z potravy zpomaluje toto vyčerpávání.“

Základní postulát Enzymové výživy

Dr. Edward Howel

Enzymy v semenech

Snad nejpozoruhodnější je mechanizmus fungování enzymů obsažených v semenech. Semeno je určeno k reprodukci, tedy k dalšímu pokračování života rostliny, k zajištění potomstva. Proto je každé semeno živou zásobárnou toho nejlepšího, co bude mladá rostlina pro svůj růst a vývoj potřebovat. Jsou zde vitaminy, minerály, bílkoviny, energie v podobě sacharidů (většinou škrobů) a tuků, vláknina v podobě obalů, které semeno chrání před vnějšími vlivy, a v neposlední řadě také život sám – enzymy. Semeno však obvykle ještě musí nějakou dobu počkat na podmínky příznivé pro život rostliny. Uzrálo v létě nebo na podzim a teprve za několik měsíců nastanou podmínky opět vhodné, aby mladá rostlina, která ze semínka vzejde, mohla vyrůst a zajistit další potomstvo. A protože jsou enzymy velice aktivní a samy o sobě by daly rostlině vyrůst brzy a třeba i do zimní nepohody, musí být na nějakou dobu uspány. O tento spánek se starají enzymové inhibitory.

Teprve když je dost tepla, světla a vláhy, aby mohla mladá rostlina přežít, enzymové inhibitory jsou deaktivovány (jejich vazba s enzymy se uvolní) a enzymy mohou začít svou práci.

V tuto chvíli enzymy například v klíčícím mungu, žitě či slunečnici začínají pracovat i pro nás. Postupně rozkládají škroby na jednodušší cukry, bílkoviny na aminokyseliny, tuky na mastné kyseliny. Na světle a opět za přítomnosti enzymů časem začíná fungovat fotosyntéza, tvoří se vitamin C, vitamíny skupiny B a mnoho dalších látek potřebných pro rostlinu a zdravých pro nás. Kdybychom snědli semeno suché, ještě spící, dokud obsahuje spoustu pro naše trávení složitých látek, způsobili bychom si spíš zažívací obtíže, než abychom si prospěli.

Suchá olejnatá semena se v určité míře konzumovat dají. I ta jsou však výrazně stravitelnější, chutnější a výživnější, pokud je před konzumací alespoň namočíme nebo ještě lépe naklíčíme.

Další informace nejen o enzymech najdete v knize "Nevšední Gurnán"