Živá strava

Živá strava je způsobem stravování starším, než je lidstvo samo. Byl tu vždy a živí se jí veškeré živočišstvo. Jen člověk se díky své vynalézavosti z tohoto stravování postupem času poněkud vyčlenil. Přesto však domněnka, že jsme na tuto stravu za dlouhá léta její konzumace dávno adaptováni, či že nám dokonce prospívá, nebo že přispěla k rozvoji naší inteligence, je bohužel velice krátkozraká (viz zmínka o skleróze v článku "Zdravé kosti").
Neživíme se totiž vařenou stravou zas tak dlouho. Někteří tvrdí, že se počátek konzumace živé stravy kryje s koncem paleolitu, kdy člověk opouštěl lov a sběr a pustil se do pěstování některých plodin (obilnin...), což bylo před zhruba 10tis. lety (ca 0,33% doby, z života člověka na Zemi), jiní tuto událost posouvají do doby o něco dřívější. Pokud bychom však byli na vařenou stravu adaptováni, neexistoval by jev zvaný "trávicí leukocytóza". Je to jev, kdy se po pozření stravy do zažívacího traktu naženou bílé krvinky, aby s touto potravou bojovaly jako s patogenem. Dlouho měli vědci za to, že se jedná o reakci naprosto přirozenou. Do té doby, než se zjistilo, že pokud dokonce jen začneme jídlo něčím syrovým, tento jev vůbec nenastává. Syrovou stravu zkrátka tělo přijímá jako zcela přirozenou a nemá potřebu se vůči ní bránit.

A co tedy jíst, pokud už přijmeme, že je pro nás nejlepší strava syrová?
Podívejme se do přírody a zkusme najít živočicha, kterému jsme nejvíce podobní. Pravděpodobně nás dříve nebo později napadne opice. Ostatně my i opice jsme primáti. Máme velice podobnou stavbu chrupu, trávicího traktu i končetin a podobností bychom našli ještě více. A čím se opice živí? Jsou to plodožravci, tedy plody. Nejsou typickými býložravci jako např. skot a přesto k těm plodům do jejich jídelníčku patři i velký podíl různého zeleného lupení, které spolu s plody trhají a konzumují. A to jim také velice svědčí. Gorila je zhruba 3x větší než člověk, ale má přitom asi 30x větší sílu! A to při stravě, která je dle měřítek současných nutričních terapeutů hodně nízkokalorická a většina z nás může mít pocit, že bychom při ní trpěli hlady. Přitom gorila potřebuje spát jen ca 4 h denně na rozdíl od našich osmi hodin a na rozdíl od lva, který 4h loví a 20 h spí.

 

Základní principy stravování se živou stravou

Ráno (dopoledne) jíme ovoce a odpoledne zeleninu. Pijeme nejlépe ovocné a zeleninové šťávy nebo vodu.

 

Můžeme jíst však také různé ořechy a semínka, nejlépe naklíčené nebo aspoň namočené, dále olivový olej i jiné za studena lisované (extra panenské) oleje, (ale olivový je zřejmě stále nejlepší). Kvalitní tuk (ale i bílkoviny, vitaminy…) najdeme v avokádu.

 

Sladíme nejlépe sušeným ovocem (ideálně doma vypěstovaným i usušeným, ale i datlemi, rozinkami, fíky…). Přijatelný je i raw (syrový) sirup z agáve (firma Iswari nebo Life Food). Více než agávový sirup začíná být prosazovaný sirup javorový, yacon a snad i datlový (snad pro o trochu nižší podíl fruktózy) - samozřejmě v raw kvalitě. Jedinečným sladidlem ideálním i pro diabetiky je rostlina stévie. Látka, která ji činí sladkou, totiž není cukrem, ale bílkovinou a sama stévie má spoustu léčivých účinků, mezi něž patří i snižování hladiny cukru v krvi. Stévii si můžeme vypěstovat i doma v květináči.

 

V malém množství jsou vhodné i mořské řasy.

 

Luštěniny klíčíme (zejména mungo, čočku, ale i cizrnu) a takto nám např. v salátech mohou být nesmírně prospěšné (zdroj vit. B, C, kyseliny listové, bílkovin. Fazole jsou pro otrlé jedince s velmi odolným trávicím traktem či spíš celou konstitucí a i jim mohou způsobit zažívací potíže. Sóji se raději vyvarujme zcela. Jedná se o krmnou plodinu, která má pro nás mimo jiné nevhodné složení aminokyselin i mastných kyselin.

 

Syrový žloutek je rovněž přijatelný. Můžeme ho např. použít i na výrobu domácí majonézy.

Pro ochucování můžeme použít malé množství mořské soli, jablečný ocet (bio – syrový), citrón, česnek… Tamari omáčku, bylinky a některé koření (ne příliš pálivé). Dnes však mnohem víc než majonézu doporučuji např. kombinaci žloutku s mraženým banánem. Mixér z nich dokáže vytvořit výtečnou a jemně krémovou „vanilkovou“ zmrzlinu.

 

Nedoporučuji:

Cukr – řepný, třtinový, (jen pro začátek může být přijatelná fruktóza nebo pro malé děti glukóza a v malém množství i domácí med; postupně však i toto vynecháváme)

 

Mléko a mléčné výrobky (nejpřijatelnější jsou ještě výrobky z kozího, případně ovčího mléka, nejlépe nepasterizovaného)

Maso – v období pozvolného přechodu je lepší bio drůbež. Postupně však vynecháváme i tu.

 

Ryby – v přechodném období jsou vhodnější než maso. Je ale dobré si vybírat. Zcela nevhodný je Pangas, Treska, Žralok, a samozřejmě rybí konzervy … Lepší je zřejmě losos, pstruh, tuňák, kapr…, ryby sušené

 

Obilí a další plodiny obsahující škrob – brambory, rýže, kukuřice. V přechodném období jsou přijatelné jáhly a také pohanka. Pohanka sice obsahuje více škrobu (asi 50%), zato se dá naklíčit a přidat syrová do salátu nebo se z ní dají vyrobit sušené placky a také vynikající kaše. Rovněž naklíčené obilí se dá v počáteční fázi použít do placek. Naopak velice doporučuji cukrovou kukuřici, kterou jsme si sami vypěstovali na zahradě. I zralá je měkoučká – neobsahuje téměř žádný škrob, ale zdravý cukr a spoustu vitaminů skupiny B. Konzumujme ji nejlépe hned po utržení. Když ji dáme na dva dny do lednice, spousta cukru se přemění právě na škrob a spousta vit. B se ztratí.

 

Pro Váš pocit pohody mohu dodat, že i s takto zredukovaným výběrem se dají vykouzlit báječná jídla sladká i slaná, která jsou chutná, zdravá a mohou být i sytá – jak si kdo bude přát. A chystáme-li slavnostní pohoštění, hosté budou nadšeni. Záleží jen na naší fantazii. Inspiraci můžete najít i zde a především v knize Nevšední gurmán.

Životadárné potraviny

13.04.2015 18:31

Elixír zdraví – vitamin C

Jste přepracovaní? Potřebujete zrychlit své pracovní tempo a přitom se Vám pod tíhou povinností podlamují kolena? Zmáhá Vás jarní únava?   Poradím Vám jedinečný doping a antidepresivum v jednom. Vitamin C! Totiž do značné míry může pomoci i chlorella a zelený ječmen a samozřejmě syrová...
20.07.2014 21:17

Listová a naťová zelenina

Listová a naťová zelenina je zcela neopomenutelnou součástí zeleniny, dokonce možná tou nejdůležitější. Chlorofyl zelených listů rostlin nám dodává nepostradatelné železo, jehož vstřebávání podporuje vitamin C v rostlinách přirozeně obsažený. Molekula chlorofylu se jen nepatrně liší od...
20.07.2014 18:16

Čočka

Čočka obsahuje asi 26% bílkovin v pro nás výhodném složení aminokyselin (má velký podíl esenciálních aminokyselin). Obsahuje také železo, zinek a vápník a také životadárnou kyselinu listovou. Díky této dokonalé kombinaci výživných látek je čočka báječnou potravou pro naše svaly, kosti, zuby,...
20.07.2014 17:38

Červená řepa

Proč je červená řepa jednou ze základních potravin dlouhověkých zakavkazských národů? Nejspíš proto, že se jí i v tamních drsných podmínkách dobře daří a také, že lidem určitě lahodí její sladká chuť. Ať tak či tak, jejím velikým přínosem je zejména enormní obsah kyseliny listové, která je...