Zdravé kosti
Obecně máme za to, že zdravé kosti a zuby nám nejlépe zajistí dostatečný příjem vápníku. Ostatně to často slyšíme i z úst mnoha lékařů. Ve skutečnosti je však mnohem víc potřeba hlídat správný poměr vápníku, hořčíku a fosforu. Přitom velmi záleží na správném zdroji těchto prvků a na správné úpravě potravin, ze kterých se zmíněné látky snažíme dostat.
Vypadá to složitě, ale zvládnout se to dá.
Podívejme se napřed, jak vypadá skutečnost:
- Fosforu máme ve stravě většinou přebytek už kvůli fosfátům v prostředí, v konzervačních solích obsažených v masných výrobcích, v tavených sýrech…, ale i v některých přirozených potravinách.
- Vápníku máme obvykle dostatek nebo mírný přebytek, a pokud nám v těle chybí, nebývá to proto, že bychom ho málo jedli, ale spíš proto, že nevhodným životním stylem tělo nutíme vápník použít na vyrovnávání překyselení organizmu způsobené stresem, nedostatkem spánku, pohybu a odpočinku, nevhodnou stravou (sladké a moučné výrobky, káva, čaj, kouření, léky, vařená strava, nevhodné tuky…). Případný nedostatek vápníku tedy bývá způsoben nikoli jeho nedostatečným příjmem, ale zvýšeným vylučování.
- Hořčíku máme téměř všichni málo, jelikož je v současné stravě civilizovaného člověka většinou málo zastoupen nebo v nevhodné formě.
Zmíněné prvky mají být obsaženy ve stravě zhruba v poměru 1:1:1 (pro dobré vstřebávání vápníku je poměr Ca:Mg max. 1:2). A jak je tomu např. v mléce? Poměr Ca:Mg (vápník:hořčík) je 1:10! A co tělo udělá s přebytečnými osmi díly vápníku? Část zvládne vyloučit, jenže vylučování přebytků je při tomto poměru živin rovněž obtížné a též potřebuje dostatečný podíl hořčíku, takže je pro jejich vylučování hořčík z těla ještě odebírán a dále se tím prohlubuje deficit jednoho či obou prvků. A vápník, který se vyloučit nepovede, se ukládá v měkkých tkáních, jako jsou kloubní pouzdra – zde vápník způsobuje artrózu; v cévách – následkem je kornatění a ucpávání a kornatění cév… a v nervové tkáni a mozku, díky čemuž vzniká např. skleróza.
Vápník z pasterizovaného mléka je však vápníkem anorganickým a tedy velice špatně využitelným, i kdyby poměr živin byl optimální. Teplem jsou totiž rozbourány organické vazby, kterými bývají kovy jako vápník, hořčík, železo, zinek… obvykle vázány na některou z bílkovin (spolu pak mohou tvořit např. enzym, který je rovněž bílkovinou). A jedině organicky vázaný vápník (i ostatní prvky) dokážeme dobře využít. Prvky, které organicky vázány nejsou, mohou využívat rostliny – ty si také berou živiny ze země. My jsme pak odkázáni na konzumaci rostlin, které nám neživou přírodu zpracovávají do formy, kterou využít umíme. A jak to, že jsou mléko a mléčné výrobky považovány za nejlepší zdroj vápníku? Uvědomme si, že nevyužitý vápník se z těla nedostane v plné míře, spíše se někde (nevhodné) uloží, ale je obtížné zjistit, kam se uložil. Naopak mnohem snazší je zjistit rozdíl v celkovém příjmu a výdeji vápníku. A odtud již zmíněný omyl:
přijatý vápník - vyloučený vápník ≠ vápník ideálně využitý
ale
přijatý vápník - vyloučený vápník = vápník ideálně využitý + vápník nevhodně uložený v cévách, nervové a mozkové tkáni, v kloubních pouzdrech a dalších měkkých tkáních, tedy vápník, který se v těle chová jako jeden z těžkých kovů.
A co s tím?
Především zvyšme konzumaci hořčíku, ale ne ve formě minerálek. To bychom si pomohli asi jako s anorganickým vápníkem. I hořčík musí být vázán organicky. A kde ho najdeme? Především v listové a naťové zelenině. Jen pozor, typický ledový salát obsahuje vápníku dost málo. Je to především salát vyšlechtěný tak aby byl co nejvíce odolný při skladování a přepravě a aby s ním byla co nejsnazší manipulace v kuchyni a na talíři. A asi také aby neměl příliš výraznou chuť, která by některé mohla odradit. Hodně je hořčíku především v zelené petrželce (nati), zvláště v té méně kadeřavé. Dále v obyčejném hlávkovém salátu i v ostatních druzích - špenátu, rukole…, které je třeba konzumovat výhradně v syrovém stavu. Dále je tu, kapusta, brokolice, ale i mrkev… A vhodná jsou i olejnatá semena, především mák, ale také sezam, mandle a ořechy… Semena by měla být nejlépe naklíčená nebo alespoň namočená. Máčení a klíčení totiž aktivuje enzymy – biokatalyzátory = urychlovače chemických reakcí a hybnou sílu veškeré živé hmoty (a inaktivuje enzymové inhibitory). Složité látky se tak štěpí na jednodušší a stávají se stravitelnějšími a lépe využitelnými a navíc mnohé látky přímo vznikají – např. vitamin C, vitaminy skupiny B, i chlorofyl, pokud bychom počkali, až vyrazí a zazelenají se první lístky.
A zde je recept na vynikající Makové mléko – ideální nápoj pro zdravé kosti:
Suroviny:
¼ hrnku maku
1 banán
1 hrnek vody
Postup:
- Dáme zmrazit oloupaný a na čtvrtky (špalíčky/kolečka) nakrájený banán.
- Naklíčíme mák:
- Mák namočíme do studené vody tak, aby byl všechen ponořený. Necháme přes noc při pokojové teplotě. (Na nádobě či zakrytí nezáleží.)
- Ráno slijeme vodu, mák v hustém cedníku dobře propláchneme, vymyjeme nádobu (misku) na klíčení a mák do ní vrátíme.
- Dále proplachujeme vždy ráno a večer a necháváme už bez vody (jen zvlhčený propláchnutím).
- Během dvou až tří dnů by se měly objevit první klíčky, tehdy je hotovo a můžeme mák použít k výrobě mléka.
- Banán vyjmeme z mrazničky a necháme povolit.
- Mák rozmixujeme s vodou na nejvyšší rychlost (trvá obvykle minutu nebo tři i déle, podle kvality mixéru a ostrosti nožů – ideální je Thermomix ).
- Přidáme banány a mixujeme do hladka rovněž na nejvyšší rychlost. Pokud jsme použili přístroj Thermomix, můžeme nápoj zároveň prohřát na 37°C, čímž zvýrazníme chuť a pomůžeme trávení. (Např. usnadníme práci ledvinám, slinivce, slezině…)
Pozn. 1.: Mražením pomůžeme rozložit škrob v banánech přirozeně obsažený, čímž ještě zesládnou, podobně jako brambory, které v zimě přemrzly.
Pozn. 2.: Banány používáme zralé, tj. celé žluté včetně špičky a na slupce se mohou začít objevovat hnědé tečky.
A co ještě pomůže zdravým kostem?
- Dostatek zdravého pohybu: běh, posilování, jóga – nejlepší je vydatný pohyb na čerstvém vzduchu za každého počasí, i když důležitý je i odpočinek a duševní pohoda.
- Vitamin D, který se syntetizuje v těle při pobytu na slunci ve sluncem ozářené pokožce (nejlépe bez použití ochranných krémů). Zkuste alespoň v létě pít čerstvě lisovanou mrkvovou šťávu a jíst listovou a naťovou zeleninu, případně ji lisovat zároveň s mrkví do šťávy. Získáme tak nejen vápník a hořčík ve vhodném poměru, ale i betakaroten potřebný např. k tomu, abychom se na slunci nespálili a abychom na slunce nebyli alergičtí. A také vitamin C, který má primární vliv na naše celkové zdraví včetně imunity i zdravých kostí a zubů.
- Zdravý a dostatečný pohyb zejména do 13 let věku dítěte má zcela zásadní vliv na stav kostní tkáně po celý zbytek jeho života. Ale ani později neházejme flintu do žita. Dá to sice možná víc práce, ale pohyb a pobyt na čerstvém vzduchu (včetně otužování) nesmírně ocení tělesná schránka každého z nás a vrátí nám to v podobě lepší tělesné kondice a celkové vitality.